Pro tuto metodu je odchytnuta pouze taková matka, která si hledá hnízdo. V úlku je uvězněna na 1 až 3 dny, česno úlku se otevírá vždy po setmění. V úlku musí být potraa, např. roztok medu v nádobce eventuelně i hrudka pylového těsta. Každé tři dny po setmění se kontroluje, zda je matka doma. Poklepem nebo pokud se jemně pohne výplní, lze slyšet její bzukot. Pokud se matka neozve, provádí se následujícího dne kontrola. Pokud se ani pak neozve, vymění se náplň, úlek se vyvetrá a osadí novou matkou.

Vhodné místo pro umístění úlků

Základní podmínkou úspěchu je vhodné místo s dostatkem potravy. Je zbytečné pokoušet se udržet čmeláky tam, kde by se neuživili. Optimální místo pro umístění úlků je v polostínu, nebo ve stínu pod listnatými stromy (které jsou v době zakládání hnízd ještě bez listí). V okolí úlků by mělo být dostatek hluchavek, bílých nebo červených, ovocných stromů a vrb, na kterých čmeláci sbírají pyl. Místa, kde se čmeláci na jaře zdržují jsou také vhodná pro umístění úlků.

Umístění čmeláka do míst, kde se již déle nevyskystuje je náročné, vyžaduje to několikaleté úsilí spočívající v plánovité výsadbě živných rostlin. I v oblastech zemědělsky natolik využívaných, kde již čmeláci nežijí, lze čmeláky chovat, tzv. Polskou metodou, pokud se jim zajistí výživa pod klecemi na záhonech hluchavek a dostatečná péče během roku.

Odchyt matek

Jelikož čmelák patří mezi chráněné živočichy, k odchytu matek pro chov je potřeba povolení které vydává okresní orgán ochrany přírody, eventuelně správa chráněné krajinné oblasti v místě odchytu.

Pro usazování čmeláků Zapletalovou metodou se odchytávají pouze ty matky, které si zjevně hledají hnízdo. Lze je poznat podle chování: bzučí, létají pomalu a klikatě, nízko při zemi. Prozkoumávájí skuliny a škvíry, často zaletí do otevřeného okna. Nesmí mít rousky pylu na zadním páru nohou. Matka, která si hnízdo zjevně nehledá, z největší pravděpodobností z úlku při první příležitosti uletí. Podobně matka, která si hnízdo již založila v úlku nezůstane, navíc pokud je uvězněna přijde o své v přírodě založené hnízdo. Matky které mají v přírodě hnízdo již založeno, v zajetí bez zjevné příčiny uhynou. Proto se matky, které létají z květu na květ nechytají.

Matky jsou transportoány každá zvlášť v krabičkách od zápalek. Při hromadné přepravě by mohla jedna druhou usmrtit. Matky v této době vydrží jen několik hodin bez potravy, proto musí být ihned po příchodu domů nakrmeny roztokem medu. Ještě tentýž den je matka umístěna do úlků.